škola s rozšířenou výukou výtvarné a hudební výchovy

aktualizováno | 12.6. 10:24:50

Zájezd do Anglie a Walesu

Naši žáci vyjeli opět po dvou letech navštívit britské ostrovy. Tentokrát naše cesta směřovala do národního parku Snowdonia a samozřejmě jsme nemohli minout Londýn, kde jsme strávili dva dny.

Londýn byl pro nás všechny náročný, protože jsme byli unaveni z dlouhé jízdy autobusem. Ale krásy této světové metropole nás doslova okouzlily. První den naší cesty jsme se pohybovali v části zvané City of London, poslední den jsme si prohlédli City of Westminster. Obdivovali jsme prastarý
a historií protkaný hrad Tower, hned vedle Tower Bridge, Katedrálu sv. Pavla, která je druhou největší katedrálou na světě. Navštívili jsme Greenwich, stoupli jsme si jednou nohou na východní polokouli, druhou na západní a odtud jsme si prohlédli nové moderní město plné zajímavých mrakodrapů. Pohybovali jsme se zejména pěšky, ale vyzkoušeli jsme i nadzemní dráhu a nově postavenou lanovku, která nás vyvezla do obrovské výšky, až se některým tajil dech. Mohli jsme si ale prohlédnout řeku Temži, jak se vine mezi hustou zástavbou, její oblouky nám připomínaly naši Vltavu v Praze. Možnost rozhlédnout se po celém Londýně jsme měli ještě jednou na London Eye – moc hezký zážitek. To už byl ale poslední den a nás čekala další nejznámější místa Londýna – sídlo královny Alžběty II. Buckingham Palace s památníkem královny Viktorie, nakoukli jsme ke dveřím premiérky do Downing Street 10, zastavili jsme se na Trafalgarském náměstí u sloupu admirála Nelsona, na Piccadilly Circus jsme si mohli dokoupit dárky. Po třídě The Mall jsme prošli kolem památníků světových válek k budovám parlamentu a Westminsterskému opatství, kde se konají, tak jako v Katedrále sv. Pavla, nejdůležitější královské obřady. Velmi nás zklamal pohled na Big Ben, který se skrývá za lešením. Ale jak říká paní učitelka, alespoň budeme mít důvod se do Londýna vrátit. Jsme velmi rádi, že jsme mohli vyzkoušet i další druhy dopravy – nejstarší metro v Evropě, stařičký červený double decker a putování po Londýně jsme zakončili plavbou po Temži, kde jsme se s některými památkami mohli ještě rozloučit.

Avšak ostatní dny byly neméně zajímavé a náročné, spíše naopak. Směřovali jsme do severního Walesu a jeho nejznámějšího národního parku Snowdonia. Zastavili jsme se v jednom z nejlépe zachovalých měst ve starobylém Chestru, které se pyšní dlouhou historií i skvostnými památkami. Procházky po římských hradbách, historické věže a brány s hodinami, katedrála, úchvatné panorama, architektonické klenoty minulosti, nakupování a největší zoo v Anglii - to vše je Chester.

Wales se pro nás stal synonymem pro krásnou přírodu, kamenné zídky a mosty, nízké domky s tmavými břidlicovými střechami, rozlehlé romantické hrady a především pro milé lidi. Vstřícnost Welšanů, jejich stálý úsměv, ochota a snaha, abychom se cítili v jejich rodinách dobře, nás velmi překvapila. Vydali jsme se napříč malebnou krajinou plnou pasoucích se ovcí, koní a dobytka k zříceninám mohutných kamenných hradů Convy a Caernarfor Castle. Convy Castle je tradiční kamennou pevností, kterou nechal na konci 13. století vybudovat král Edward I., aby potlačil povstání ve Walesu. Právě z toho důvodu stojí hrad hned u pobřeží, aby byla Edwardova flotila po ruce, kdyby nastaly komplikace. Stavba je ukázkou typické anglické architektury – hrad je majestátní a obrovský, ale rozhodně ne zdobný. I díky tomu má neopakovatelnou atmosféru anglických rytířských legend. Caernarfor Castle pochází z 11. století, v roce 1283 přestavován anglickým králem Eduardem I. Hrad měl být správním střediskem severního Walesu a také královským sídlem. V současné době je místem, kde dochází k ceremoniálnímu udělování titulu knížete z Walesu. Princ Charles je nejstarší syn britské královny Alžběty II. a jejího manžela prince Philipa a v roce 1958 mu byl udělen titul princ z Walesu právě na tomto hradě. Zastavili jsme se u Slavičích vodopádů a v plánu bylo se projít po horách Snowdonie, ale bohužel nám nepřálo počasí, a tak jsme malebným pohořím jen projeli
a zamířili na ostrov Anglesey. Zde se nachází vesnice, kterou proslavilo údajně nejdelší jméno na světě Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch – to jsme si opravdu nezapamatovali, ale zajímavost to určitě byla. Se zemí červeného draka, kde se mluví welšsky a anglicky, jsme se jen neradi loučili, ale čekalo nás ještě jedno velké překvapení.

Zpáteční cestou do Londýna jsme navštívili Warner Bross studia a úžasnou výstavu z natáčení fantastických příběhů britské spisovatelky J. K. Rowlingové Harry Potter. Jeho neobvyklý příběh nás vtáhne do děje na každé stránce, vždy nás překvapí charaktery postav, prostředí, představivost spisovatelky. To všechno plus způsob natáčení neskutečných scén, triků a situací je představeno na velké ploše bývalých leteckých hangárů. Tříhodinová procházka mezi relikviemi tohoto příběhu končí u dechberoucího modelu Bradavic, kde se vše důležité odehrávalo.

Odjížděli jsme unaveni, ale plni dojmů, postřehů z hostitelských rodin, překvapeni dodržováním tradičního způsobu života, nadšeni z krásných historických památek a okouzleni krásou přírody. Velká Británie – to je prostě velká krása! J

Z postřehů dětí

  • Úžasný zážitek byla jízda na trajektu – jen se dívat, jak za námi utíká voda a pozorovat východ slunce.
  • Poprvé jsem viděla moře – sledovat, jak vlny přicházejí a rackové na nás pokřikují.
  • Program celého zájezdu, hostitelé, jídlo, průvodkyně – všechno bylo skvělé.
  • Udivil mě nejmenší domek v Británii – jako pro panenky.
  • Osobně se mi líbilo pohodové chování Angličanů a jak jsou proti nám skromní. Pro velkou rodinu jim stačí malý dům.
  • Nejvíc se nám líbilo v muzeu Harryho Pottera. Bylo lehké se vžít do příběhu hlavně díky efektům a hudbě, která celou výstavu doprovázela.
  • Všechno bylo dokonalé!
  • Ve Walesu byly milé rodiny a lidé si s námi rádi povídali.
  • Děkujeme svým vyučujícím, že nám umožnili nevšední zážitek a že měli s námi trpělivost.